Bubnoviny

Po dlouhé době jsem se rozhodl zvěčnit jednu z mých úvah, které s v mé hlavě rodí. Přiměla mě k tomu včerejší zpráva o uzavření pivovaru Louny.

Lounskému pivu jsem nikdy neholdoval, jelikož Žatec je prostě lepší. Co je však podstatné je komu pivovar patří a jak k uzavření došlo. Ne náhodou totiž pivovar Louny a vlastně celou dřívější společnost Drinks Union (Zlatopramen, Březňák, Starobrno …) koupil gigant Heineken. Začalo to uzavřením pivovarů ve Znojmě (výroba přesunuta do Brna) a Kutné hoře (stejně jako Lounské se bude vařit v Ústí nad Labem, přesněji ve Velkém Březně). Následovalo uzavření stáčírny v Lounech koncem roku 2009 a po necelém měsíci uzavřením celého pivovaru. Důvodem byl údajně špatný technický stav.

Nad poslední větou se zamysleme. Pokud by byl důvodem špatný technický stav, proč tedy Heineken celkem nedávno (2008) tento pivovar kupoval? Nepramenily nářky zákazníků z toho, že se po převzetí začalo na výrobě šetřit?

Značková piva

Heineken je značkové pivo, které lze koupit po celém světě. Mezi nepivaři je představa, že za drahé značkové pivo dostanou něco navíc. Vohnouti se po pivech Heineken, Stela, Hoegaarden apod. mohou utlouct. Vypadá to totiž děsně cool. Já osobně tímto postižením netrpím – cool mi přijde točená, maximálně lahvová plznička nebo jiný nápoj, který lze pivem nazvat a jako pivo opravdu chutná.

Europiva

Trend ve výrobě je co nejvíce urychlit proces výroby piva a snížit náklady na minimum. Projevuje se to tím, že levnější piva chutnají stejně, ale jsou levná. Po těchto pivech se zase mohou strhat naši věčně remcající důchodci. No nekupte si Modrý ambrozius z Kauflandu, Beer z Tesco a Deep z Lidlu za hubičku! Ale pak nečekejte, že to bude chutnat jako točená Plzeň. Není totiž těžké pak slyšet nářky že „za komárů bylo to pivo lepší.“

Malé pivovary

Sem lze zařadit pivovary v malých městech, mezi které patřily i Louny. Ač nevyrábí piva tolik, dohání to sortimentem více druhů piv, často i speciálů (ochucené, nízkokalorické, nepasterované, nefiltrované nebo prostě něco jiného, než co se pije každý den).

Ochutnáním těchto piv se lidé dělí na dvě skupiny – na pivaře, kterým zachutná, a na ty ostatní, kterým ne. Mezi ně patří již zmínění vohnouti, kteří pivo považují jen za jakýsi doplněk chlastání a surovinu na výrobu drinků (panaché – sprite s pivem, desperados – tequila s pivem nebo český mazut – pivo s kolou), ale pak sem patří i lidé, kteří pivo nepijí z jiných zcela objektivních důvodů – vinaři, nebo ženy (ale i muži), kterým pivo prostě a jednoduše nechutná.

Piva z malých pivovarů mají kromě dobré pivní chuti ale i nevýhody – jsou o něco dražší a hůře dostupná. Hospody totiž často ovládají velké pivovary a do hypermarketů se taktéž s malým objemem prodeje těžko dostávají. Zkrátka jsou hůře dostupná. Pivař si k nim ale cestu najde.

Minipivovary

Tady je trh, který pivovar pokrývá, tak malý, jak pravý jeho název. Většinou se pivo vaří jen pro potřeby hospody, ve které sídlí. Tyto pivovary se nebojí experimentovat a v jejich sortimentu tak lze kromě výborných pro nás běžných piv i jiná – např. pšeničná. Dobrou zkušenost mám zatím jen s minipivovarem Kunc v Hodoníně, kam jsme zavítali na večeři v předvečer jedné ekonomické soutěže (a moc mě potěšilo, že jsem zde na nástěnce kromě odkazu na žatecký chmel viděl i etikety žateckého pivovaru), chystám se navštívit Pivovarský dům v Praze a těším se i na právě budovaný minipivovar v rámci projektu Chrámu chmele a piva v Žatci (jak stavba probíhá lze sledovat na webkameře). Mezi minipivovary lze řadit i našeho školního Suchdolského Jeníka, na kterém je přesně znát, že každá várka chutná trochu jinak, ale stále skvěle. Ceny těchto piv jsou však pochopitelně trochu vyšší, ale za kvalitu se platí…

Módní trendy

Konzumace piva byla v našich zemích tradicí u mužů, ale i u žen. Trend je však takový, že konzumace piva je něco, co je nevhodné. Dnešní muž totiž nesmí ani trochu páchnout a musí být štíhlý. Pivní pupek je tedy vážný handicap, kterým trpím, ale osobně mě to nijak netrápí – až na poznámky vohnoutů, kteří musí být „trendy“ za každou cenu.

České pivo

Naše pivo je sice chráněno Evropským označením původu, ale fakticky to nic neznamená. Například Budějovický Budvar je také chráněn, ale v případě, že by se změnila jeho právní forma z národního podniku (ano, Budvar je stále národním podnikem), přišel by o veškerá práva na značky a byl převálcován svým úhlavním nepřítelem, Budweisserem. Mnohem horší by byl pokus o jeho privatizaci – jak by to dopadlo si všichni domysleme.

Naše pivovarnictví má velkou tradici. V naší krajině lze najít mnoho objektů, které dřív sloužily jako pivovary a sušárny chmele lze najít i mimo dnešní chmelařské oblasti. Velmi poučná byla v tomto směru přednáška v rámci Dne vědy na pražských vysokých školách, která se konala na VŠE dne 27. 11. 2009. Prezentaci si můžete stáhnout zde.

Závěr

Na závěr tohoto pro znalce až velmi stručného článku vyjadřující můj osobní pohled na věc si dovolím vyřknout větu: „České pivo nezahyne!“ Avšak nebude už nápojem lidu – pivo bude luxus a staré budovy pivovarů budou chátrat, přemění se v muzea nebo změní svůj účel.